Neri Oxman se zřejmě nejvíce dostala do povědomí lidí po odvysílání druhé série „Abstract“, dokumentárního seriálu na Netflixu (který mimochodem vřele doporučujeme).
Tato americko-izraelská architektka, designérka a vynálezkyně má za sebou například PhD. z MIT, kterému předcházelo studium na Architectural Association, ale také na Izraelském institutu technologie Technion či na Fakultě medicínských věd na Univerzitě v Jeruzalémě. Od roku 2010 vede The Mediated Matter Group, výzkumný tým na MIT Media Lab. Ve spolupráci s ateliérem Rafael Viñoly Architects nyní připravuje novou laboratoř na Manhattanu.
Základní filozofie
Když si povídáme o Neri Oxman, nejdůležitější je představit „materiální ekologii“, nový termín, který sama vymyslela pro stejně novou oblast, která spojuje do jedné designové disciplíny výpočetní techniku, způsob výroby i tvorbu vhodného materiálu. Materiální ekologie vznikla jako reakce Oxman na nynější používané metody konstrukcí v architektuře a designu.
Zamýšlí se a porovnává způsob, jakým člověk jedná na rozdíl od přírody. „Montážní linky diktují svět vyrobený z dílů, a tím ohraničují představivost designérů a architektů, kteří byli vedeni k přemýšlení o svých objektech jako o sestavách dílů s odlišnými funkcemi,“ říká architektka. Ale v přírodě se věci mají jinak, argumentoval po svém Ted Talk v roce 2015: „Živé věci nebyly vytesané dlátem, ale vyrostly.
Při navrhování architekti zřídka přemýšlejí nad zánikem svého díla. A už vůbec ne kontrolovaném.
5 740 listů, 6 500 jablek a 3 135 krevet
„V současnosti už máme nástroje, které nám dovolují stavět způsobem, jak to dělá příroda,” tvrdí Oxman a svůj argument podporuje například projektem Aguahoja, 5 metrů vysokým architektonickým pavilonem z biopolymeru. Tento objekt je z celulózy, chitosanu a pektinu, což jsou běžné organické látky získané z spadaných listů, schránek krevet a jablečných slupek, vytištěné naprogramovanou robotickou rukou.
