Pronajímatelé často čelí situaci, kdy nájemce odmítá opustit bydlení. Podle zákona má nájemce ve vztahu s pronajímatelem zvýšenou právní ochranu, což výrazně komplikuje snahu pronajímatele ukončit nájemní smlouvu.
Kdy je možné vypovědět nájemní smlouvu?
Pronajímatel může vypovědět nájem s tříměsíční výpovědní lhůtou, pokud nájemce hrubým způsobem poruší své povinnosti, je odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný na majetku pronajímatele nebo na majetku v domě, anebo když má byt být vyklizen z důvodu veřejného zájmu.
Také je možné vypovědět nájem, pokud pronajímatel byt potřebuje pro potřeby své nebo svojí rodiny. Platná výpověď musí být v písemné formě a musí obsahovat i poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitku a požádat o přezkoumání výpovědi soudem.
Nájemce nechce odejít dobrovolně
Pro pronajímatele může být velmi nepříjemná situace, kdy nájemce odmítá byt či dům opustit. Tehdy mu nezbývá nic jiného než bránit se soudní cestou. Tato cesta je však nákladná a může být také zdlouhavá, i když v případě úspěchu mohou být pronajímateli uhrazeny náklady soudního řízení.
Pokud nájemce neuposlechne žádné výzvy k vyklizení bytu, je nutné se obrátit na soud. Prvním krokem je zaslání oficiální předžalobní výzvy, která je poslední výzvou k dobrovolnému odchodu. Pokud však předžalobní výzva není zaslána před podáním samotné žaloby, nemá žalobce právo na náhradu nákladů řízení. A jestliže nájemce byt ani po této výzvě neuvolní, může pronajímatel podat u příslušného soudu žalobu na vyklizení bytu
a případně na náhradu škody. I když pronajímatel vyhraje a soud vydá rozsudek na vyklizení bytu, není bohužel ještě jisté, že nájemce bude dané rozhodnutí respektovat a nemovitost opustí. V některých případech nájemce byt ani tak nevyklidí, a pronajímatel musí přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí, případně k exekuci.
Mám podat trestní oznámení?
Můžete se také vydat cestou trestněprávního postihu. Na nespolupracujícího nájemce, lze podat trestní oznámení za trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domovu, bytu nebo nebytovému prostoru (podle § 208 odstavce druhého trestního zákoníku). V takovém případě osoba, která brání oprávněné osobě v užívání bytu, může být potrestána až dvěma lety vězení nebo peněžitým trestem. Tento postup by ale měl být volen až v krajním případě, kdy jiné metody selžou a výsledku nejde dosáhnout jinou cestou, například žalobou na vyklizení bytu. Trestněprávní postih využívejte tedy jako poslední řešení.
Jednejte raději legálně
Pronajímatel by si také měl sám dát pozor, aby se sám nedopustil trestného činu. Není výjimečné, že pronajímateli dojde trpělivost, vnikne do bytu a vymění zámky nebo odpojí elektřinu, aniž by o tom věděl nájemce.
I když je pronajímatel vlastníkem nemovitosti, nesmí takovým způsobem jednat. Tím by se mohl dopustit trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 trestního řádu.
Takto vypjaté situace je ve výsledku vždy lepší řešit s klidnou hlavou. Raději konzultujte všechny kroky s advokátem, který ví, jak se zachovat i a dokáže vám pomoci s vystěhováním nájemce legální cestou.
